o mně

Jsem Anna Richterová. Provázím lidi v náročných rolích na jejich cestě od zahlcení k lehkosti. Neučím se to z knih. Žiju to každý den.

Od kontroly k lehkosti

Ve školství a vedení lidí se pohybuji přes dvacet let. Prošla jsem si vším – deset let jsem vedla domov mládeže, zažila jsem roli zástupkyně a od roku 2015 vedu střední školu jako ředitelka. Dlouho jsem věřila, že dobrý lídr musí mít vše pod kontrolou, být u každého rozhodnutí a nést celou váhu školy na svých bedrech.

Zlom přišel v listopadu 2019. Moje tělo vystavilo stopku. Čtyři měsíce jsem nebyla schopná vstát kvůli zablokovaným zádům. Ležela jsem a v hlavě mi běžel nekonečný kolotoč: “Co když se to beze mě rozpadne? Co když mě nezvládnou nahradit?” Stále jsem chtěla bolest přemoci a vrátit se do boje.

Teprve v lednu 2020 se něco zlomilo. Vnitřně jsem připustila, že tuhle práci možná už nikdy nebudu dělat a že ji klidně opustím. V tu chvíli se záda začala uzdravovat. Paradoxně ve chvíli, kdy jsem pustila kontrolu, škola pod vedením mého zástupce začala vzkvétat. On vyrostl a já pochopila, že kontrola je iluze a péče o sebe není sobectví, ale základní kompetence lídra. Vracela jsem se z lázní přímo do covidové doby. A byla jsem v klidu. Ne proto, že by to bylo snadné, ale proto, že jsem se změnila.

Kde čerpám sílu a nadhled

Koně – moji celoživotní učitelé. Koně mě provázejí od dětství. Učili mě trpělivosti a respektu dříve, než jsem vstoupila do první sborovny. I když mě zablokovaná záda nepustila k dokončení výcviku práce s koňmi, naučila mě ta nejdůležitější lekce: Nic skutečně cenného nejde prosadit silou. Dnes, jako spolumajitelka tří dostihových koní, sním o chvíli, kdy tito ušlechtilí tvorové odejdou do sportovního důchodu a stanou se mými parťáky v práci s vámi. Kůň nelže. Reaguje na váš klid a vaši opravdovost. To je pro mě nejvyšší forma leadershipu. 

Hudba – Schoolgrass pro radost. Když mi bylo nejhůř, léčila mě vážná hudba a její energie. Později jsem se rozhodla naučit hrát na housle a foukací harmoniku. Dnes skládám „schoolgrass“ – bluegrassové písničky o naší ředitelské realitě. Proč? Protože humor je ten nejlepší nástroj proti vyhoření. Když se dokážeme zasmát absurditě administrativy nebo nekonečných porad, získáváme nad věcmi nadhled. 

Jsem Anna. Vím, jaké to je táhnout všechno sama. A vím, že existuje cesta, jak to dělat jinak. Půjdeme po ní kousek spolu?